Internetové domény jsou celosvětově spravovány neziskovou organizací ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers) se sídlem v Kaliformii. Domény jsou organizovány hierarchicky v podřízených úrovních. Platí, že správce vyšší úrovně může delegovat správu nižší úrovně jinému správci. Každou doménu tak v zásadě spravuje jiný subjekt. I spory ze soudních domén se tak odehrávají na různých místech a za různých podmínek.
Domény rozlišujeme na generické, známé pod zkratkou gTLD jako je např. .org, .com, .net a další a národní, známé pod zkratkou ccTLD (např. .cz, .sk, .uk, .eu atd.).
Nejprve zvolte jméno domény, které chcete registrovat. Jméno domény může obsahovat pouze písmena (a-z, zda se jedná o velké nebo malé písmeno není rozhodné), čísla (0-9) a pomlčku (-), která však nesmí být ani na začátku ani na konci jména. Zároveň délka jména domény nesmí přesáhnout 63 znaků.
Následně musí osoba, která si hodlá zaregistrovat svou doménu, ověřit, zda zvolenou doménu nevyužívá nějaký jiný subjekt, a to na internetové stránce WHOIS. Pokud Vámi zvolená doména je volná, musíte si vybrat registrátora – v České republice působí registrátorů několik a jejich seznam lze najít na webových stránkách Správce domény CZ.NIC. Vždy jednejte o registraci nové domény pouze s registrátorem uvedených na seznamu! Ostatní společnosti tuto službu poskytovat nesmějí a s velkou pravděpodobností se tak stanete obětí podvodníka.
Pokud Vámi zvolené doménové jméno již volné není, avšak domníváte se, že daná osoba vybranou doménu užívá na základě nelegálního důvodu (jedná se o tzv. cybersquattera – subjekt schválně registruje doménu, ale nevyužívá ji a naopak požaduje za převod doména finanční kompenzaci nebo doména obsahuje Vámi chráněnou ochrannou známku nebo doménové jméno představuje zásah do osobnostních práv např. registrace doménového jména s využitím pseudonymu známé osobnosti nebo název obchodní firmy), potom je na místě začít věc řešit. V prvé řadě doporučujeme držitele domény zkontaktovat a upozornit jej na porušení daného práva a žádat jej o převod. Pokud by držitel domény nereagoval nebo bezplatný převod domény odmítl, můžete následně řešit věc buď soudní či mimosoudní cestou.
Mimosoudní řešení doménových sporů bylo celosvětově zavedeno, aby se usnadnilo a urychlilo vymáhání práv proti neoprávněným držitelům domén v prostředí internetu. Jeho přednostmi jsou zejména rychlost, efektivnost a písemnost. Rozhodnutí v takovém řízení není zpravidla závazné. Po jeho skončení mají strany možnost obrátit se na soud. Téměř nikdy toho však strany nevyužívají, neboť rozhodnutí bývají dostatečně přesvědčivá a jen stěží by soud rozhodl jinak. Výsledkem řízení bývá nejčastěji převedení domény přímo na oprávněnou osobu nebo případně zrušení její registrace.
Pravidla pro řešení českých domén jsou řešeny podle Pravidel vydaných sdružením CZ.NIC. Arbitrážním místem je pak výlučně Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (dále jen „Rozhodčí soud“).
Navrhovatel se může domáhat zrušení registrace sporné domény nebo jejího převodu na sebe, v případě, že doménové jméno je shodné nebo je zaměnitelné s ochranným značením navrhovatele (např. obchodní firma, zapsaná ochranná známka, označení původu, zeměpisné označení, označení obchodního závodu atd.) a zároveň je toto doménové jméno užíváno navrhovatelem k poctivým účelům v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb, nebo prokazatelně provedl přípravy k takovému užívání.
V rámci mimosoudního řešení nelze přiznat náhradu vzniklé újmy či náhradu nákladů vynaložených na řešení sporu, ani náhradu poplatků zaplacených správci domény. Takové náklady je však navrhovatel pochopitelně oprávněn požadovat v rámci standardního soudního řízení.
Mimosoudní řešení sporů o doménu .eu je zakotveno v Nařízení (ES) č. 874/2004 ze dne 28.4.2004, kterým se stanoví pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace (dále jen „Nařízení“). Jazykem řízení může být kterýkoliv z úředních jazyků EU. Pro držitele jména domény je účast na postupu mimosoudního řešení sporů povinná.Kromě Rozhodčího soudu se může navrhovatel obrátit také na Světovou organizaci duševního vlastnictví (WIPO). Obě centra vydaly svá závazná pravidla, která však vycházejí z Nařízení. Pravidla v tomto řízení jsou podobné jako Pravidla Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy (UDPR) vydanou organizací ICANN. Navrhovatel je oprávněn zahájit spor, pokud doména zahrnuje jméno nebo jména, u kterých je právo nebo práva uznávána nebo stanovena vnitrostátním právem a/nebo právem EU. Žadatel také musí prokázat, že sporný název domény by měl být považován za registrovaný nebo užívaný v dobré víře a dále, že jedná v dobré víře.
Spor lze řešit mimosoudní cestou v souladu s politikou UDRP vydanou organizací ICANN. Spor lze vést také před Rozhodčím soudem v anglickém jazyce s tím, že poplatky za řízení jsou poměrně nízké a rozhodnutí lze očekávat během 2 – 3 měsíců.
V rámci arbitrážní řízení lze požadovat buď zrušení či převod sporné domény na navrhovatele v případě, že navrhovatel prokáže, že:
Pro české podnikatele je důležité, že Rozhodčí soud je příslušným k rozhodování sporů z doménových jmen, a to jak (i) českých národních domén (ccTLD), tak (ii) domén generických (gTLD), mezi které patří nejznámější např. .com, .net, .org. V neposlední řadě je také jedním ze dvou sudišť na světě pro spory ohledně (iii) doménových jmen .eu.
Poplatky hradí navrhovatel s výjimkou situace, kdy navrhovatel navrhne jednoho rozhodce, avšak protistrana si přeje panel rozhodců; v takovém případě se náklady na panel rozhodců rozdělí mezi obě strany sporu (každý jednu polovinu).
Řešení sporů o národní doménová jména mimo Českou republiku
Jak již bylo uvedeno výše, před Rozhodčím soudem lze řešit pouze národní doménová jména (ccTLD) týkající se české domény .cz. Jak by však měl podnikatel postupovat, pokud se doménový spor týká jiné národní domény než té české? Stejně jako v České republice spravuje české domény zájmové sdružení CZ.NIC, obdobně tomu je v ostatních zemích světa. Seznam správců pro jednotlivé domény ccTLD nalezne podnikatel na stránkách Internet Assigned Numbers Authority (IANA). Na stránkách dotyčného správce následně podnikatel nalezne informace o tom, jednak jak tuto doménu registrovat a jak řešit spory o doménové jméno mimosoudním řešením v dané zemi. V každé zemi takový správce národní domény vydává závazná pravidla pro registraci nové domény i pro řešení doménových sporů.
Např. čínskou doménu .cn spravuje organizace China Internet Network Information Center (CNNIC). K řešení doménových sporů mimosoudní cestou jsou organizací CNNIC určeny dva subjekty, a to China International Economic And Trade Arbitration Commission (CIETAC) a Hong Kong International Arbitration Centre (HKIAC), a to podle pravidel CNNIC ccTLD Dispute Resolution Policy.
Doménové spory jsou většinou řešeny úspěšně mimosoudní cestou. V každé zemi existuje příslušné arbitrážní místo, u kterého řízení proběhne poměrně rychle, a hlavně v písemné podobě (online). Na základě tohoto rozhodnutí pak většinou dochází k tíženému výsledku, a to převodu domény na navrhovatele.
Aby byl navrhovatel v takovém sporu úspěšný, musí, bez ohledu na to, zda se jedná o doménu národní či generickou, prokázat následující: