Jak se účinně bránit dovozu padělků z Asie do EU?

Práva duševního vlastnictví, které požívají v rámci ČR a EU právní ochrany, jsou: 

• ochranná známka; 
• průmyslový vzor; 
• patent stanovený vnitrostátními nebo unijními právními předpisy; 
• užitný vzor; 
• obchodní název;
• autorské právo nebo jakékoli související právo stanovené vnitrostátními nebo unijními právními předpisy. 

Výše uvedená duševní práva mohou požívat buď lokální ochrany v rámci území státu či států EU, ve kterém je o zápis požádáno anebo plošně, pokud se jedná o právo, které bylo zapsáno u Evropského úřadu průmyslového vlastnictví (EUIPO) nebo Evropského patentového úřadu (EPO), příp. u Světového úřadu duševního vlastnictví v Ženevě (WIPO). V rámci komplexního evropského plánu boje proti padělání a pirátství bylo přijato v rámci Evropského unie nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013, o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (dále jen „Nařízení“). Toto Nařízení je tedy přímo závazné ve všech členských státech EU bez nutnosti jeho implementace do českého právního řádu. Podstatou tohoto nařízení je, že celním orgánům umožňuje kontrolovat zboží, které podléhá celnímu dovozu nebo celní kontrole, zda neporušují práva duševního vlastnictví chráněná v rámci členských států EU. Zboží může být kontrolováno, pokud 

• vstupuje na celní území Unie nebo je opouští; 
• je umístěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo do svobodného pásma či svobodného skladu.

Pro vlastníky práv duševního vlastnictví se proto otevírá možnost, jak se poměrně účinné domáhat ochrany svých práv, když podezřelé zboží může být zadrženo přímo na hranicích celní unie a v krajním případě může být i zničeno, aniž by se dostalo na volný trh. 
Právním prostředkem, kterým se tato možnost realizuje, je žádost o přijetí opatření. 

Žádost o přijetí opatření

Oprávnění podat žádost mají pouze držitelé práv, event. kolektivní správci práv duševního vlastnictví, a další uvedené osoby v čl. 3 Nařízení. Držitelem práv tak kromě vlastníka práv, může být i osoba mající licenci k dotčenému duševnímu právu nebo např. výhradní distributor pro danou oblast. 
Žádost může být podána jako unijní nebo jako vnitrostátní. Unijní žádost však může být podána pouze ve vztahu k právům duševního vlastnictví založeným na právních předpisech EU mající účinky v celé EU. Musí se proto jednat o ochrannou známku EU, mezinárodní ochrannou známku, zapsaný či nezapsaný průmyslový vzor Společenství, mezinárodní průmyslový vzor, patent podle práva Unie další uvedené druhy práv blíže uvedené v Nařízení. 
Vnitrostátní žádost je oprávněn podat držitel práva duševního vlastnictví v rozsahu, v jakém je oprávněn zahájit řízení o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, a to v členském státě, kde má celní orgán přijmout opatření. Jinými slovy, pouze tam, kde držiteli práva (nejčastěji vlastníkovi práva duševního vlastnictví) svědčí právo na ochranu takového práva, tedy územně tam, kde je duševní vlastnictví, resp. průmyslové právo, chráněno. 
Žádost o přijetí opatření v rámci ČR (vnitrostátní) nebo v rámci EU (unijní) se vždy podává k Celnímu úřadu pro Královehradecký kraj, který má výlučnou místní působnost o rozhodování všech žádostí o přijetí opatření. 

Podmínky přijetí žádosti a její náležitosti

K podání žádosti o přijetí opatření musí držitel práva (nebo jeho zástupce) splnit dvě podmínky: 

1. žádost musí příslušné celní správě poskytnout dostatečně přesný popis jak originálního zboží, tak i popis padělaného zboží či napodobeniny, který umožňuje jednoznačnou identifikaci a dále popis dotčeného práva duševního vlastnictví;  

V této souvislosti by proto žádost měla obsahovat následující informace: 

• kde se vyrábí pravé zboží, 
• uvedení všech schválených dovozců, dodavatelů, výrobců, dopravců, příjemců zboží nebo vývozců, 
• popis distribučních kanálů (generální zastoupení, ústřední sklad, expediční oddělení, dopravní cesty atd.), 
• popis používaných dopravních cest, 
• obvyklý popis balení zboží, 
• popis průvodních dokladů, 
• podrobný popis originálního zboží – typické vlastnosti, zvláštní bezpečnostní prvky atd., 
• hodnota originálního zboží, 
• zvláštní vlastnosti padělků, 
• porovnávací obrázky atd.,

2. předložit důkazy, které potvrzují, že žadatel je skutečně držitelem dotyčného práva, zástupcem držitele práv, oprávněným uživatelem práv nebo zástupcem oprávněného uživatele.

Jako důkaz žadatel překládá výpis z úředních zápisů nebo výpis z rejstříku nebo kopii dotčených práv. V případě práv autorských s jiných práv, která nejsou zapsána, musí držitelé práv věrohodně prokázat, že lze uplatnit nárok na právo (např. čestné prohlášení o autorství). Jestliže žadatel není vlastníkem práv, nýbrž osobou oprávněnou práva užívat nebo je určeným zástupcem, musí kromě vlastnictví prokázat vlastnictví dotyčného práva doložit i své oprávnění užívat práva nebo jednat jako zástupce (obvykle tedy předložením smluv nebo speciální plnou mocí od držitele práva). 
Zboží, které nepodléhá kontrole: 

1. které bylo propuštěno do volného oběhu v režimu konečného užití, 
2. neobchodní povahy v osobních zavazadlech cestujících, 
3. zboží, které bylo vyrobeno se souhlasem držitele práv, 
4. zboží, které osoba, jež je držitelem práva řádně zmocněna k výrobě určitého množství, vyrobila nad rámec množství dohodnutého mezi touto osobou a držitelem práva.  

Rozhodnutí o žádosti

Celní orgán rozhodne o podané žádosti do 30 pracovních dnů ode dne jejího doručení celnímu orgánu buď tak, že žádost schválí nebo ji zamítne. V případě zamítnutí žádosti své rozhodnutí taktéž zdůvodní a uvede poučení o postupu proti podání odvolání. Pokud je žádosti vyhověno, stanoví celní orgán lhůtu, ve které bude přijato opatření, délka lhůty však nepřekročí 1 rok; jinými slovy platnost rozhodnutí činí 1 rok. Lhůta však může být na žádost prodloužena o další jeden rok, a to i opakovaně. V případě, že celní orgány identifikují zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, na které se vztahuje rozhodnutí o schválení žádosti, pozastaví propuštění tohoto zboží na trh anebo je zadrží. Podezřelé zboží může být i zničeno pod celní kontrolou, aniž je nutné rozhodnout o tom, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, pokud držitel rozhodnutí (žadatel) celním orgánům do 10 pracovního dnů (do 3 pracovních dnů u zboží podléhající zkáze) od oznámení o pozastavení propuštění zboží nebo o jeho zadržení písemně potvrdí, že podle jeho přesvědčení bylo porušeno právo duševního vlastnictví a že souhlasí se zničením podezřelého zboží. Pokud držitel rozhodnutí ve stanovené lhůtě výše uvedené nepotvrdí, celní orgán podezřelé zboží propustí nebo ukončí jeho zadržení ihned po splnění celních formalit. Podezřelé zboží může být okamžitě propuštěno také v případě, kdy žadatel nebo deklarant požádá celní orgán o propuštění podezřelého zboží před skončením řízení, ovšem pouze v případě, že byla složena jistota, jejíž výši určí celní úřad nebo nebylo vydáno předběžné opatření týkající se porušení práva duševního vlastnictví (řízení o náhradě škody nebo konstatující porušení práva duševního vlastnictví). Celní orgány vloží do ústřední databáze informace týkající se žádosti podaných příslušnému celnímu útvaru. Informace a údaje v databázi jsou tak sdíleny všemi celními orgány EU.  

Náklady

Žádost není zpoplatněna žádným správním poplatkem, a to ani v případě prodloužení platnosti rozhodnutí o přijetí opatření. Žadatel nicméně musí uhradit na žádost celního orgánu náhradu nákladů vynaložených celními orgány nebo jinými stranami jednajícími jménem celních orgánů od okamžiku zadržení nebo pozastavení o propuštění zboží včetně nákladů na skladování a manipulaci se zbožím zadrženým celními orgány v souvislosti s rozhodnutím o udělení této žádosti, nákladů na poskytnutí vzorků zboží zadrženého držiteli rozhodnutí o udělení této žádosti, a náklady na zničení (včetně případné recyklace nebo likvidace zboží mimo obchodní kanály). Žadatel však následně může tyto náklady, event. další vzniklou škodu, žádat po porušovateli práva duševního vlastnictví v rámci soudního řízení. 

Sankce

Celní orgány mají stanovenu povinnost zajistit, aby držitelé rozhodnutí plnili povinnosti stanovené Nařízením, a to i stanovením vhodných sankcí. Taková sankce musí být účinná, přiměřená a odrazující. Jejich konkrétní výše je pak v gesci členských států.  Mezi povinnosti, které musí žadatel dodržet patří zejména oznamovat celnímu orgánu všechny změna v údajích uvedených v žádosti a jejích přílohách včetně informací potřebných k tomu, aby celní orgány dotyčné zboží snadno rozpoznaly (porušením této povinnosti se držitel rozhodnutí dopouští přestupku).

 Další možnosti ochrany podle českého právního řádu

Nad rámec výše uvedeného ještě zmíníme, že vlastník práva duševního vlastnictví také pochopitelně může využít standardních civilních či trestněprávních prostředků vůči vlastníkovi či dovozci padělků či napodobenin, tj. zahájením soudního sporu o vzniku škody či zákazu distribuce na dotčeném území nebo podáním trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů proti průmyslovým právům a proti právu autorskému, kterého se může dopustit i právnická osoba. 
Tyto úkony se v souvislosti s podáním žádosti o přijetí opatření zároveň nijak nevylučují. Nicméně celní postup uvedený výše je s ohledem na rychlost vydání rozhodnutí nejefektivnějším, je však limitován tím, že žadatel musí být na daném území oprávněným držitelem práva duševního vlastnictví (ochranné známky, patentu, průmyslového vzoru atd.).

Shrnutí

Právní možnosti v oblasti uplatňování ochrany práva duševního vlastnictví se v zásadě odvíjí od toho, na jakém území je držitel práva oprávněn uplatňovat své nároky v oblasti porušení práva duševního vlastnictví. Zjednodušeně, držitel práva (nejčastěji vlastník) se může domáhat účinné obrany pouze tam, kde je jeho právo zapsáno v místním rejstříku, event. pokud se jedná o nezapsané právo, potom podle toho, zda mu místní právní řád poskytuje vůči tomuto právu ochranu. 
Velmi efektivní možností pro kteréhokoliv podnikatele v rámci EU je, v případě, že právní ochrany duševního vlastnictví požívá v rámci některého z členských států EU, je podání žádosti k přijetí opatření, na základě které může kterýkoliv celní orgán (pokud podnikatel je držitelem evropské ochrany) zboží zadržet nebo dokonce zničit. Jinými slovy, výše popsaný postup je možné provést bez ohledu na to, ve kterém státě má podnikatel sídlo nebo ve kterém se jeho výrobky prodávají; jedinou podstatnou skutečností je, zda padělky porušují existující právo duševního vlastnictví, které požívá právní ochrany v rámci některého státu EU (zejména obsahují-li chráněné logo nebo jsou napodobeninou zapsaného patentu či průmyslového vzoru).