Je autor textu zodpovědný za komentáře pod ním?

Odpovědnost autora příspěvku za komentáře třetích stran

V dnešní době se jedinec ve společnosti často dostává pod velký tlak. Lidé mezi sebou debatují mnohem ostřeji než kdy jindy. I zdánlivě neškodný příspěvek, se může stát kolbištěm pro výměnu názorů, která překročí nejen hranice slušnosti, ale i zákona. Právní odpovědnost za takovou diskusi pod  příspěvkem nám přitom může vzniknout i když se jí my sami neúčastníme. Na co si dát pozor a jak se odpovědnosti vyvarovat?

Jaké projevy na internetu nejčastěji překračují zákonnou hranici?

Nejčastějšími prohřešky páchanými prostřednictvím komentářů na internetu bývají přestupky ve smyslu § 7 zákona o některých přestupcích (č. 251/2016 Sb.). Tedy to, že komentář někoho hrubě zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí nebo že je osobě vyhrožováno újmou na zdraví či způsobením újmy na základě její příslušnosti k národnostní menšině, jiné sexuální orientaci, barvě pleti, rase, pohlaví, víře, věku anebo politickému přesvědčení. 

V případě, že je charakter komentářů velmi ostře laděný, je možné, že bude tak říkajíc přímo na Vaší zdi spáchán trestný čin. A sice nejčastěji hanobení národa, rasy, etnické či jiné skupiny osob podle § 355 Trestního zákona č. 40/2009 Sb.  anebo podněcování nenávisti vůči skupině osob podle § 356 tamtéž. Zajímavostí pak je, že v souladu s § 356 mohou být skupinou vůči, které je podněcována nenávist i ženy. Vyloučena není ani propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, která je trestným činem podle §403 Trestního zákona č. 40/2009 Sb.

Jak mohu nést zodpovědnost za komentáře, které jsem nenapsal?

Tato povinnost není omezením práva na svobodu projevu², pokud je sledován legitimní cíl, kterým je v tomto případě ochrana pověsti, důstojnosti a dalších práv osoby či skupiny osob o které se komentář vyjadřuje a smazání daného komentáře je pro ochranu těchto práv nezbytné. Soud v této souvislosti zopakoval, že respekt a tolerance k důstojnosti všech osob je základním stavebním kamenem demokracie a že za účelem její ochrany je nezbytné trestat anebo dokonce preventivně „zamezit formám projevu, které propagují, podněcují, podporují nebo ospravedlňují nenávist založenou na netoleranci.“³

Otázkou nicméně zůstává, co je v tomto světle považováno za nezbytné. Prakticky však lze doporučit, aby v případě, že je autor příspěvku na sociální síti na pochybách o tom, zda už není překročen určitý společensky přijatelný limit, zanechal pod příspěvkem alespoň komentář, který vyjadřuje, že se s určitým názorem neztotožňuje. Už takováto reakce může pozitivně působit na moderaci diskuze pod příspěvkem. V případě, kdy by však byl komentář laděn tak agresivně, že by nebylo o jeho protizákonnosti pochyb, je nutné takovýto příspěvek co nejrychleji smazat.

Jak můžete zmíněné meze jako laik poznat? Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď. Nejvhodnější je řídit se vlastním citem ohledně základních pravidel slušnosti a v případě pochybností raději preventivně zakročit. Ostatně velmi vyhrocené diskuse zpravidla neprospívají ani k dobré pověsti toho, pod jehož příspěvkem se odehrávají.

Co když si nevhodných komentářů pod svým příspěvkem nevšimnu?

Na tomto místě ESLP uvádí, že založením profilu a rozhodnutím, zpřístupnit svoje příspěvky anebo svou zeď ke vkládání komentářů vzniká majiteli povinnost sledovat obsah uveřejněných komentářů.⁴ Co se týče toho, jak rychle je povinen majitel původního příspěvku škodlivý komentář smazat, je nutné tuto dobu přiměřeně posuzovat v kontextu dané situace. ESLP však judikoval, že nemůže být požadováno smazání těchto komentářů ve lhůtě kratší než 24 hodin od jejich uveřejnění.⁵

Co pokud jsem provozovatel zpravodajského portálu?

V této souvislosti ESLP dovodil, že vzhledem k tomu, že provozovatelé zpravodajských portálů a diskusních fór mají ekonomický zájem na tom, aby uživatelé příspěvky na jejich stránkách komentovali, protože se tímto zvýší počet příchozích a tím i příjmy portálů z reklamy. Vzhledem k tomu, že má provozovatel portálu na komentářích ekonomický zájem, je rovněž jeho povinností, aby jej korigoval. Možnost uživatelského nahlašování komentářů nebo algoritmy, které automaticky odstraňující komentáře obsahující určitá slovní spojení, jsou rozhodně pozitivním krokem. Tyto mechanismy ale nejsou samy o sobě dostatečné, a kromě zamezení škodlivých komentářů jsou provozovatelé rovněž povinni dodatečně kontrolovat obsah diskuzí a mazat komentáře, které filtrům unikly.

Kdo další je za takový komentář odpovědný?

Společně s majitelem účtu sdílí odpovědnost samotná platforma (například Facebook, Instagram, Tiktok a další).⁶ Všichni uživatelé dané platformy totiž museli dát souhlas s podmínkami užívání, které zákaz nenávistných projevů obsahují. Hlavní těžiště odpovědnosti ale samozřejmě nese autor komentáře. Za přestupek hrozí postih až 20.000 Kč. V případě trestného činu může být uloženo i odnětí svobody v délce trvání až tří let. Ve výjimečných případech trestného činu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka však dokonce až deseti let.

V příloze článku si můžete stáhnout vzor Pravidel pro komentování. Vzor můžete využít jako inspiraci pro vlastní pravidla moderace komentářů na své stránce.

JUDr. Libor Vašíček
JUDr. Šárka Vašíčková

Legal Partners, advokátní kancelář s.r.o.

1 Rozsudek ze dne 2. září 2021 ve věci č. 45581/15 – Sanchez proti Francii
2 Článek 10 Úmluvy
3 Anotace rozhodnutí ve věci č. 45581/15 – Sanchez proti Francii str. 4
4 Anotace rozhodnutí ve věci č. 45581/15 – Sanchez proti Francii -str. 5
5 Anotace rozhodnutí ve věci č. 45581/15 – Sanchez proti Francii – str. 5
6 Unabhängiges Landeszentrum für Datenschutz Schleswig-Holstein proti Wirtschaftsakademie Schleswig-Holstein GmbH, č. C-210/16, EU:C:2018: 388, rozsudek SDEU ze dne 5. června 2018, § 42