Kdo je autorem obrázku generovaného AI nástrojem?

Proč zkoumat vztah AI a autorského práva?

Od 19. století, kdy se začala v Rakousku-Uhersku vyvíjet autorskoprávní úprava, přes prvorepublikový zákon o původcovském právu, po dnešní úpravu v autorském zákoně, vždy mohl být autorem díla pouze člověk. Na tomto faktu prozatím existuje celosvětový konsensus. Mimo jiné právě i soudy USA v nedávném případu autorských práv k „selfies“ opice Naruto¹ potvrdily, že zvíře, ani žádná jiná ne-lidská entita nemůže být nositelem autorských práv.

Se skokovým pokrokem v oblasti vývoje nástrojů generativního AI ale vyvstávají nové otazníky. Při obecné absenci právní regulace umělé inteligence může být totiž těžké určit, kdo vygenerované dílo vytvořil. Zda uživatel neboli člověk, který zadal nástroji AI tzv. prompt² či samotná AI nebo snad její vývojáři?

Kdo je autorem díla vygenerovaného AI? Člověk, jistě. Ale uživatel nebo vývojář?

Při určování těchto práv se řídíme českou úpravou, podle které je autorské dílo jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora.

Protože autorem může být pouze člověk, můžeme rovnou vyloučit, že by autorská práva k vlastním výtvorům měla samotná AI. Prozatím panuje většinová shoda na tom, že je v nejlepším zájmu společnosti, aby byla umělá inteligence vnímána jako nástroj k potřebě lidí, nikoliv jako subjekt práv. Debaty o obdobě lidských práv pro AI zatím probíhají pouze na akademické úrovni a nemá proto smysl se jimi v tomto článku zabývat.

U vývojářů není úplně jednoznačné, zda naplňují tuto definici. Jistě, mají autorská práva k programu modelu AI jako takovému. To ale vůbec neznamená, že by vygenerovaný text či obrázek byl „jedinečným výsledkem jejich tvůrčí činnosti“.

Podoba výstupu je určena primárně třemi proměnnými, z nichž jsou vývojáři schopni efektivně ovlivnit jen některé. První proměnnou jsou tzv. trénovací data, ze kterých se model učil. Tato data jsou nejčastěji dodávána externě na základě smlouvy s jinou společností, která se na jejich sběr zaměřuje. Druhou proměnnou je vstup uživatele služby skrz prompt, který sám o sobě může být³ autorským dílem tohoto uživatele⁴. Třetí proměnnou je pak vývojářem určená cesta od trénovacích dat, skrze prompt až k finálnímu výstupu. Zůstává otázkou, zda to stačí pro naplnění podmínek „jedinečnosti“ a „tvůrčí činnosti“.

To nás kruhem vrací na začátek k autorskému právu uživatele služby, fyzické osoby. Dokud nebude změněna současná právní úprava, lze mít za to, že zadavatel vstupu (promptu) bude také autorem finálního výstupu.

Mohu využívat vygenerovaný obsah ke komerčním účelům? Ano, ale...

Autorské právo k dílu podle české právní úpravy zahrnuje tzv. výlučná majetková práva, mj. právo dílo užít ke komerčním účelům (např. vystavovat jeho originál nebo rozmnoženinu) a právo udělit oprávnění toto dílo užít. Vyjdeme-li tedy z toho, že autorem je uživatel služby, pak tento uživatel služby (promptující osoba) může vygenerovaný obsah dále užít, a to i ke komerčním účelům.

Mnoho uživatelů služeb generativního AI ale zapomíná, že jejich využitím vstupuje do smluvního vztahu, na který se vztahují obchodní podmínky poskytovatele modelu. Většina těchto poskytovatelů má v rámci svých obchodních podmínek i sekci nazvanou jako tzv. „content rights“, ve kterých upravuje práva k vygenerovanému obsahu. Vzhledem k tomu, že zatím na státní ani mezinárodní úrovni neexistuje doposud jasná legislativa⁵ ohledně těchto práv, bývají obchodní podmínky v tomto ohledu spíše opatrné – sami poskytovatelé přesně nevědí, která práva jim náleží. Často využívají formulace, že na Vás jako na uživatele služby „převádí veškerá svoje práva k výstupu“, i když není jasné, zda nějaká vůbec mají. Někteří si vyhrazují právo dále využívat Váš výstup (např. k propagačním účelům), popř. právo ostatních uživatelů služby Váš výstup zahrnout do svého vlastního „promptu“, dále jej upravovat apod.

Při komerčním užívání vygenerovaného obsahu je potřeba si dát pozor na nutnost transparence ohledně toho, zda bylo dílo nebo jeho část vytvořeno za pomocí nástroje umělé inteligence. Toto omezení zatím nevyplývá z žádné právní normy, ale je součástí dobré praxe a běžnou součástí obchodních podmínek poskytovatelů. Doporučuje se například za vygenerovaný text vložit poznámku „tento text vytvořen ve spolupráci s /název nástroje/“ nebo pod obrázek uvést „vytvořeno /název nástroje/“.

Obrázky byly vytvořeny stejným promptem pomocí 3 různých nástrojů (OpenArt.ai; Getimg.ai; Ideogram.ai);
PROMPT: A man standing in the street in the rain; a painting in Vincent van Gogh style, blue and gold, 4k, large detail

Záleží i na tom, co přesně je obsahem vygenerovaného textu nebo obrázku. Nástroje AI se obvykle nebrání, když je jako součást promptu zadaný styl konkrétního umělce⁶. To je problematické, pokud se jedná o umělce, jehož dílo není tzv. dílem volným, tudíž není alespoň 70. let po smrti. Vzhledem k tomu, že většina současných umělců vytváří databáze svých děl např. na svých webových stránkách, je dost možné a vzhledem k množství dat užívaných pro trénink AI modelů i pravděpodobné, že bude model schopen vytvořit na základě podobného zadání velice přesvědčivý derivát. Fakt, že byl obrázek vygenerován na základě Vašeho promptu, Vás nijak neosvobozuje od povinnosti respektovat práva duševního vlastnictví jiných osob a využití této napodobeniny ke komerčním účelům by bylo protiprávním jednáním.

Mohou zaměstnanci používat AI nástroje při plnění pracovních povinností?

Častou otázkou, kterou pro naše klienty řešíme, je to, jak mají jako zaměstnavatelé přistupovat k zaměstnancům, kteří při plnění svých pracovních úkolů používají AI nástroje.

V praxi proto doporučujeme každému zaměstnavateli tuto oblast podchytit buď speciální směrnicí o užívání AI a digitálních nástrojů nebo ji alespoň v minimální variantě začlenit do pracovního řádu.

JUDr. Libor Vašíček
Laura Clowez

Legal Partners, advokátní kancelář s.r.o.

1 Naruto v. Slater, No. 16-15469 (9th Cir. 2018)

2 Zadání nebo vstup uživatele služby, na základě kterého AI vygeneruje např. text či obrázek

3 I samotný vstup však může být vygenerován AI, na začátku řetězce však vždy stojí lidská činnost.

4 Pokud je totiž prompt naformulován tak, že je jedinečným výsledkem tvůrčí duševní činnosti „promptující osoby“ (tj. uživatele), pak půjde nepochybně o jeho autorské dílo.

5 První vlaštovkou je v tomto směru tzv. AI Act, resp. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci 

6 Např. „Člověk stojící na ulici v dešti, obraz ve stylu Vincenta van Gogha, modrá a zlatá, 4k, velký detail.“