V současném globalizovaném světě se nejen celá Evropa potýká s problémem přílivu padělků z Asie. V tomto článku se tak pokoušíme zmapovat, jaké poskytuje možnosti české a evropské právo v oblasti ochrany práv duševního či průmyslového vlastnictví. Právní možnosti v této oblasti se odvíjí od toho, na jakém území je držitel práva oprávněn uplatňovat své nároky v oblasti porušení práva duševního (průmyslového) vlastnictví.
Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, jenž byl v médiích nedávno skloňován i v souvislosti s nově jmenovaným guvernérem České národní banky Alešem Michlem, bude mít zanedlouho první výročí své účinnosti. Jeho novela už je však za rohem. Nejedná se přitom pouze o změny technického rázu. Přijetím vládní novely by totiž mělo mimo jiné dojít i k úpravě definice skutečného majitele.
Koncem března vstoupily v účinnost zákony č. 65/2022 Sb. a č. 66/2022 Sb., které byly přijaty v souvislosti s trvajícím ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Právní nauka říká, že darování je dvoustranné právní jednání, na základě kterého dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a dárce dar nebo jeho nabídku přijímá. Darování je založeno na dobrovolnosti a smluvní volnosti. Speciální úprava § 2067 občanského zákoníku však stanoví, že darování v sociálních službách je za určitých okolností neplatné. Jaké jsou důsledky a limity tohoto ustanovení?
Cílem tohoto článku tak je zmapovat některá úskalí související s uzavíráním smluv ohledně počítačových programů, a to jak z pohledu objednatele/kupujícího, tak i dodavatele/prodávajícího.