Kontrolujete e-maily svých zaměstnanců? Možná byste měli. A možná byste neměli. Jak se rozhodnout a jak to udělat správně?
Pracovní právo, HR, zaměstnavatel, zaměstnanec, práva zaměstnavatele, práva zaměstnance, kontrola emailů, kontrola zpráv, ochrana soukromí, ochrana osobních údajů, GDPR
Kontrola e-mailové komunikace zaměstnanců stojí na pomezí tří oblastí práva: pracovního práva, ústavně chráněného soukromí a ochrany osobních údajů. Nejde přitom o žádnou okrajovou záležitost. Většina firem tuto kontrolu nějakým způsobem provádí nebo potřebuje provádět.
Otázka zní: děláte to správně?
Zákoník práce v § 316 vychází z toho, že zaměstnanec nesmí bez souhlasu zaměstnavatele používat pracovní prostředky pro osobní potřebu. Zároveň je zaměstnavateli přiznáno právo přiměřeně takovou skutečnost kontrolovat. V případě intenzivního zásahu do soukromí (typicky čtení obsahu) se dostáváme do režimu § 316 odst. 2–3 ZP a musí být splněny podmínky v něm uvedené, včetně toho, že zaměstnavatel zaměstnance přímo informuje o rozsahu a způsobu kontroly. Co ale znamená "přiměřená" kontrola?
Tady se do hry dostává druhá rovina: ústavní ochrana soukromí. Listina základních práv a svobod chrání v článku 13 listovní tajemství, a tato ochrana se vztahuje i na elektronickou komunikaci. A konečně třetí rovina: GDPR se uplatní velmi často, protože i "metadata" e-mailu (odesílatel, příjemce, předmět, čas odeslání) jsou osobními údaji.
Prakticky to znamená jediné: kontrola je možná, ale jen za splnění přísných podmínek. Tyto podmínky musíte nejen splnit, ale i prokázat.
V případu Bărbulescu v. Rumunsko Evropský soud pro lidská práva jasně řekl: pracovní komunikace může spadat pod ochranu soukromí, monitoring není automaticky zakázaný, ale musí být transparentní a proporcionální. Co to znamená v praxi?
Soudy hodnotí zejména tyto aspekty:
Rozhodně nejde o formalitu. Pokud někdo z vašich zaměstnanců podá žalobu kvůli neoprávněné kontrole e-mailů, budete muset soudu prokázat, že jste postupovali v souladu s těmito principy.
Nestačí říct "jasně, že kontrolujeme e-maily". Musíte jasně specifikovat:
Tuto informaci dejte zaměstnancům písemně a nechte si potvrdit, že ji obdrželi a porozuměli jí.
Je osobní užívání firemního e-mailu zakázané úplně? Nebo je povolené v rozumné míře? Nebo ho tolerujete, ale upozorňujete, že může být kontrolováno?
Jasně to promítněte do vnitřních pravidel (pracovní řád, IT policy, směrnice o používání firemních zdrojů). Zaměstnanci musí vědět, na čem jsou.
Kontrola toku komunikace (kdo komu píše, jak často, v kolik hodin) je mnohem menším zásahem než čtení obsahu e-mailů. Pokud můžete své cíle dosáhnout kontrolou toku, nečtěte obsah.
Když už musíte kontrolovat obsah, dělejte to jen výjimečně a dokumentujte:
Jakmile se při kontrole e-mailu ukáže, že je ryze osobní povahy, čtení okamžitě ukončete a e-mail dále nekontrolujte.
Mnoho problémů s potřebou kontrolovat e-maily zaměstnanců vzniká z toho, že firma nemá nastavené základní procesy. Pokud celá komunikace s klíčovým klientem probíhá přes osobní schránku jednoho zaměstnance (petr.novak@...) a nikdo jiný nemá přístup, problém není v tom, že potřebujete kontrolovat jeho e-maily. Problém je v tom, že nemáte nastavený offboarding a předávání agendy.
Právě tady často vzniká zmatek. Mezi jmennou schránkou (petr.novak@firma.cz) a role schránkou (obchod@firma.cz) je v praxi významný rozdíl v očekávání soukromí, a tím i v tom, jak přísně se posuzuje přístup a kontrola.
Jmenná schránka: Zaměstnanec má vyšší očekávání soukromí. I když jde o pracovní e-mail, vnímá jej jako svůj. Kontrola obsahu je zde velmi citlivá a musí být opravdu dobře zdůvodněná.
Role schránka: U role schránek bývá očekávání soukromí nižší, ale i zde platí pravidla minimalizace a ochrany osobních údajů. Pokud se objeví zjevně soukromá zpráva, je na místě s ní dále nepracovat.
Závěr: Klíčovou obchodní komunikaci veďte přes role schránky. Jmenné schránky nechte pro interní komunikaci a méně kritické věci.
Když kontrolujete e-maily špatně nebo neoprávněně, můžete čelit sankcím v několika rovinách:
Úřad pro ochranu osobních údajů může uložit pokutu až do výše 20 milionů EUR nebo 4 % ročního obratu. Pro české SME to prakticky znamená pokuty v řádu statisíců až milionů korun.
Inspektorát práce může kontrolovat, zda dodržujete pracovněprávní předpisy týkající se ochrany soukromí zaměstnanců. Kromě pokut může přijít i negativní publicita.
Zaměstnanec, jehož soukromí bylo porušeno, má právo na ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy. Soudy tyto nároky přiznávají a částky mohou být v desítkách tisíc i více.
V krajních případech může jít i o trestný čin (porušení tajemství dopravovaných zpráv, porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí).
Neexistuje "automatický" přístup k e-mailům odcházejícího zaměstnance
To, že zaměstnanec ukončil pracovní poměr, vám nedává automatické právo prohledávat jeho e-mailovou schránku. Pokud potřebujete přístup k důležité komunikaci, měli jste to mít nastavené preventivně (viz bod 4 výše).
BYOD a osobní zařízení
Pokud zaměstnanci používají vlastní zařízení pro práci (BYOD = Bring Your Own Device), je kontrola ještě citlivější. Prakticky nereálné je kontrolovat obsah osobního telefonu jen proto, že na něm má zaměstnanec přístup k firemnímu e-mailu.
Transparentnost vítězí
Čím transparentnější jste v tom, co kontrolujete a proč, tím menší problémy vás čekají. Tajná kontrola, o které zaměstnanci nevědí, je téměř jistá cesta ke sporu.
Kontrola e-mailů není o tom "chytit zaměstnance při něčem". Je to o ochraně firemních zájmů při respektování práv zaměstnanců. Když to uděláte dobře, nikdo se neurazí a všichni vědí, na čem jsou.
V příloze si můžete zdarma stáhnout praktický NÁVOD pro nastavení kontroly e-mailů odcházejících zaměstnanců.
Pro další články z pracovního práva a jiných oblastí sledujte náš LinkedIn:
https://www.linkedin.com/company/legal-partners-cz/
JUDr. Libor Vašíček, MBA
Mgr. Vojtěch Syrovátka
Legal Partners, advokátní kancelář s.r.o.
Právní analýza rozsudku nedávného Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2061/2021.
Zobrazit více"Šéfe, házím si áčko, ju?" Takhle si nejspíš omluvu za absenci zaměstnance nikdo nepředstavuje. Ale existuje jeden ještě horší způsob: absence bez omluvy. Co na to říkají zaměstnavatelé, je asi jasné. Co na to ale říká zákon? Jak se proti tomu bránit?
Zobrazit vícePředmětem tohoto článku je analýza druhů výpovědi, které jsou v praxi těmi nejčastějšími, leč právně nejožehavějšími, tedy pro neuspokojivé pracovní výsledky a pro závažné nebo zvlášť hrubé porušení povinnosti a pro soustavné méně závažné porušení povinností plynoucích z právních předpisů. Přílohou tohoto článku je vzorový vytýkací dopis.
Zobrazit více