Příspěvková organizace je coby specifický samostatný typ právnické osoby je zřizována obcí, krajem nebo státem, aby naplňovala účel stanovený ve zřizovací listině. Jde sice o samostatnou právnickou osobu, ale zároveň je v mnohých aspektech zákonem sešněrována.
Hospodaří s dvojí „kategorií“ majetku - s majetkem získaným vlastní činností a s majetkem svého zřizovatele, který je organizaci svěřený. Příspěvková organizace je v obou případech v nakládání s takovým majetkem omezená součinností a vůlí zřizovatele, který schvaluje její rozpočet, povoluje prodej majetku, plánuje způsob naložení s případnými výnosy nebo může například příspěvkové organizaci uložit povinnost odvodu peněžních prostředků do svého rozpočtu.
Narozdíl od jiných právnických osob postrádá příspěvková organizace jasné majetkové oddělení od svého zřizovatele. Majetek jí je přitom svěřován primárně na počátku činnosti, při zřízení. Svěřený majetek je tak určitým startovacím balíčkem, se kterým má příspěvková organizace za úkol hospodařit v souladu s účelem ke kterému byla zřízena a v mezích oprávnění uděleného zřizovací listinou. Svěřený majetek se zapisuje přímo do zřizovací listiny, případní smluvní partneři si tak kdykoli mohou ověřit, zdali je předmětem uzavírané smlouvy svěřený majetek, případně jaká majetková práva je v souvislosti s ním příspěvková organizace oprávněná vykonávat.
Zvláštní úpravu stanoví zákon i pro případ, že se svěřený majetek zřizovatele stane pro organizaci nepotřebným. Organizace musí nabídnout majetek bezúplatně zřizovateli a až v případě, že zřizovatel nabídku nepřijme, může příspěvková organizace nabídnout majetek třetí osobě, a to za předpokladu písemného souhlasu zřizovatele. Ten může také určit, jakým způsobem bude případný převod vlastnictví probíhat. Písemný souhlas se vyžaduje také pro půjčku či pronájem svěřeného majetku.
Příspěvková organizace může vlastnit pouze majetek potřebný k naplňování účelu, pro který byla zřízena. Nabýt majetek pak v souladu s ustanovením § 27 odst. 7 písm. a) – c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů může „i) bezúplatným převodem od svého zřizovatele; ii) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele; iii) děděním, za předpokladu že (jí) byl udělen předchozí písemný souhlas zřizovatele. Zřizovatel přitom může rozhodnout i o přípustnosti jiného způsobu nabytí. Právě vůle zřizovatele (ať již vyjádřená v konkrétním případě nebo ustanovením ve zřizovací listině) je tedy zásadní prakticky také při jakémkoli nakládání s vlastním majetkem příspěvkové organizace.
Rozsah veškerých majetkových práv organizace vůči vlastnímu majetku, tedy právo majetek užívat, zcizit, prodat, nebo případně zničit musí přímo vyplývat ze zřizovací listiny. To samé platí i pro případné jiné dispozice s vlastním majetkem, ať už v podobě zatížení věcí nebo zastavení věci. Zřizovatel také pomocí zřizovací listiny může určit, kdy bude nakládání s majetkem příspěvkové organizace podmíněno jeho souhlasem a kdy nikoli.
V případě, že příspěvková organizace svá oprávnění daná zákonem a zřizovací listinou překročí, bude právní jednání, jímž tak učinila, absolutně neplatné. Za případnou škodu způsobenou takovým jednáním by obecně odpovídala osoba, která neoprávněně jednala jménem organizace, ať už by to byl zaměstnanec nebo ředitel příspěvkové organizace. Do úvahy přitom přichází jak odpovědnost pracovněprávní, občanskoprávní a případně i rovina trestní. Zatímco pracovněprávní odpovědnost je v případě nedbalosti omezena na čtyřapůlnásobek násobek průměrného měsíčního výdělku, obecná občanskoprávní odpovědnost dle občanského zákoníku, je neomezená. V krajním případě by šlo hovořit o trestněprávní odpovědnosti, která vystupuje jako mimořádný prostředek ochrany veřejných zájmů, a to například z titulu porušení povinností při správě cizího majetku (a to jak úmyslného, tak z nedbalosti) dle trestního zákoníku.
Zajímavý teoretický problém přináší situace, kdy je příspěvková organizace dlužníkem a je proti ní dokonce vedeno exekučního řízení. Je v takovém řízení vůbec zřizovatelem svěřený majetek postižitelný? Tato prekérní situace byla již řešena Ústavním soudem (v usnesení ze dne 2.11.2005 IV. ÚS 455/05). Ten vyjádřil názor, že pouhá skutečnost, že určitý majetek je ve vlastnictví zřizovatele (třetí osoby), neznamená, že se věřitel nemůže uspokojit z takového majetku v případě, kdy je exekuce vedená proti příspěvkové organizaci. Klíčový zde byl značný rozsah oprávnění (zastavit, zatížit a dokonce i zcizit), kterým příspěvková organizace podle zřizovací listiny mohla disponovat se svěřeným majetkem.
Tento článek byl publikován v měsíčníku Sociální služby.
Článek se zabývá povinnostmi příspěvkových organizací v oblasti whistleblowingu s ohledem na nedávno uplynuvší lhůtu k transpozici směrnice o ochraně oznamovatelů a metodiku o přímém účinku této směrnice vydanou Ministerstvem spravedlnosti ČR. Analyzujeme rovněž okruh adresátů povinností, jak jej navrhuje zatím nepřijatý návrh zákona o ochraně oznamovatelů, a v krátkosti také povinnosti ze zákona a směrnice vyplývající.
Zobrazit vícePrávní nauka říká, že darování je dvoustranné právní jednání, na základě kterého dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a dárce dar nebo jeho nabídku přijímá. Darování je založeno na dobrovolnosti a smluvní volnosti. Speciální úprava § 2067 občanského zákoníku však stanoví, že darování v sociálních službách je za určitých okolností neplatné. Jaké jsou důsledky a limity tohoto ustanovení?
Zobrazit vícePříspěvková organizace zprostředkovaně hospodaří s majetkem zřizovatele k naplnění účelu, ke kterému byla zřízena. V rámci této činnosti se na ni uplatní jak obecná, tak speciální zákonná úprava porušení rozpočtové kázně. Tento článek se zabývá analýzou rozdílných režimů sankcí za porušení speciální a obecné rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou územně samosprávným celkem, jakož i dostupnými moderačními a opravnými prostředky.
Zobrazit více