Zákoník práce explicitně zakotvuje mlčenlivost pouze pro státní zaměstnance. Někdo se tak mylně domnívá, že tam zákonná povinnost mlčenlivosti končí.
mlčenlivost, Pracovní právo, zákoník práce, NDA, strategické řízení organizace, management
Non-disclosure agreement (NDA) je dnes běžnou součástí pracovních poměrů. Existuje ale zákonná povinnost mlčenlivosti? Jaké jsou její důsledky? Ohledně jakých skutečností nesmíte mlčenlivost zaměstnanci uložit?
Byť není upravena v zákoníku práce, je loajalita zaměstnance k zaměstnavateli tradičně dovozována judikaturou. Určitá míra mlčenlivosti, jako nutná součást zásady loajality, je proto implicitně obsažena v každém pracovním poměru.
Není ale neomezená, ani neodpovídá rozsahu mlčenlivosti státních zaměstnanců. Konkrétní rozsah „implicitní“ mlčenlivosti plyne čistě z rozhodovací praxe soudů. A pouze NDA, které nejdou nad rámec této dovozované povinnosti [1], neporušují požadavky zákoníku práce.
Ve vnitřním předpisu (pracovním řádu) zaměstnavatel nemůže zaměstnanci uložit nové povinnosti nad rámec zákona (nebo kolektivní smlouvy). [2] Může pouze konkretizovat zákonem uložené povinnosti. To platí i pro mlčenlivost. V konkrétním případě je vždy nutné zabývat se tím, v jakém rozsahu je konkrétnímu zaměstnanci stanovena zákonem. [3]
Položky, o kterých zaměstnavatel ukládá (např. v NDA) mlčenlivost, by proto neměly být příliš obecné. Stanovení mlčenlivosti o „všech informacích, které se zaměstnanec dozvěděl v souvislosti s výkonem práce“ není přípustné. Naopak o „informacích o ekonomické situaci zaměstnavatele“ nebo „obsahu smluv“ by mlčenlivost sjednána být mohla.
Aby o informaci mohla být uložena mlčenlivost v NDA, musí spadat do zákonného rámce loajality. Inspektorát práce může kontrolovat dodržování této povinnosti v případě existence veřejného zájmu, který potenciálně převažuje nad oprávněným zájmem zaměstnavatele na utajení informace. Lze jej spatřovat např. v tom, že pokud je zaměstnanci bráněno hovořit o své mzdě se svými kolegy, dojde ve značné míře ke znemožnění obrany zaměstnanců proti nerovnému odměňování. [4] Veřejný zájem bude nejvýznamnějším určovatelem hranic zásady loajality, v jejímž rámci může zaměstnavatel konkretizovat zaměstnanci povinnost mlčenlivosti ohledně určitých skutečností.
Podobně se bude postupovat, pokud zaměstnanec nahlásí určité informace o svém zaměstnavateli státním orgánům. Bude se poměřovat veřejný zájem (např. veřejné zdraví, ochrana životního prostředí) a konkrétní informace, která měla být součástí loajality a mlčenlivosti zaměstnance. [5]
Povinnost mlčenlivosti vzhledem k obchodnímu tajemství neukládá zákoník práce, ale občanský zákoník. Platí pro každého (i bývalého) zaměstnance, který přišel s obchodním tajemstvím do kontaktu na základě svého pracovního poměru. [6]
V praxi ale často bývá problém s výkladem pojmu „obchodní tajemství“, resp. s určením jeho šíře. Definice obsažena v občanském zákoníku konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné [7] a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti [8], která souvisí se závodem a podléhá odpovídajícímu režimu utajení, může na laika působit poměrně nicneříkajícím dojmem.
Jeho ochrana je neformální – nevzniká registrací nebo zápisem, ale okamžikem naplnění všech pojmových znaků [9], které jsou často upřesněny judikaturou. Při určení, zda je informace součástí obchodního tajemství je nejjednodušší rozebrat si ji z pohledu jednotlivých zákonných znaků.
Nejčastěji zaměňovaným znakem bývá vůle podnikatele k utajení skutečností tvořících obchodní tajemství. Může být vyjádřena různým způsobem, např. v pracovní smlouvě, v závazkových vztazích (smlouvách), ve vnitřní organizační normě podniku, v jednostranném závazku mlčenlivosti, ve faktickém utajování apod. Zajišťování utajení obchodního tajemství může spočívat v opatřeních organizační, technické i jiné povahy, např. v uložení materiálů s obchodním tajemstvím v trezoru, v zákazu přístupu nepovolaných osob na určitá pracoviště, v začlenění příslušných ustanovení do pracovních smluv apod. [10]
Obchodní tajemství zpravidla nebude zahrnovat např. informace o ekonomické situaci zaměstnavatele, stavu trestního řízení vedeného proti zaměstnavateli, popř. o obsahu smluv, k nimž má zaměstnanec právního oddělení volný přístup. Naopak interní plány financování, marketingové strategie, informace ohledně významných obchodních partnerů zaměstnavatele mohou být jeho součástí.
Porušení obchodního tajemství může být podle své intenzity důvodem pro jednostranné ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
Pokud je položka v NDA součástí obchodního tajemství, bude chráněna jak smluvně, tak podle ustanovení o nekalé soutěži. Ohledně takové informace může zaměstnavatel uložit povinnost mlčenlivosti vždy.
JUDr. Libor Vašíček
Laura Clowez
Legal Partners, advokátní kancelář s.r.o.
Právní analýza rozsudku nedávného Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2061/2021.
Zobrazit více"Šéfe, házím si áčko, ju?" Takhle si nejspíš omluvu za absenci zaměstnance nikdo nepředstavuje. Ale existuje jeden ještě horší způsob: absence bez omluvy. Co na to říkají zaměstnavatelé, je asi jasné. Co na to ale říká zákon? Jak se proti tomu bránit?
Zobrazit více