Kurátoři a odpovědnost za škodu

Obecná odpovědnost za škodu 

Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnanců (a tedy i kurátorů v postavení zaměstnanců) za škodu způsobenou zaměstnavateli je (i) porušení pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním; (ii) vznik škody; (iii) příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a (iv) zavinění na straně zaměstnance, přičemž ke vzniku povinnosti k náhradě škody je třeba, aby byly všechny výše uvedené předpoklady splněny současně; chybí-li byť jen jeden z nich, nárok na náhradu škody nevzniká.   

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu, musí zaplatit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením v předešlý stav. Rozsah náhrady škody způsobené z nedbalosti je však limitovaný. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti totiž nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, kterého dosahoval před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. V případě úmyslného způsobení škody pak může zaměstnavatel požadovat vedle skutečné škody i náhradu ušlého zisku, tedy toho, oč se v důsledku protiprávního jednání zaměstnance majetek zaměstnavatele nezvětšil, jak by bylo možné s ohledem na pravidelný chod věcí očekávat. 

V praxi tak může nastat situace, kdy kurátor přestane docházet na pracoviště a vykonávat řádně přidělenou práci, aniž by pracovní poměr ukončil způsobem předvídaným zákoníkem práce. Pokud zaměstnavateli v důsledku takového jednání vznikne škoda (musí např. zaplatit jiným zaměstnancům práci přesčas, protože tito musí odvést práci i za absentujícího kolegu), je kurátor povinen ji nahradit. Pokud by šlo v tomto případě o škodu způsobenou úmyslně, zaměstnavatel by mohl po kurátorovi požadovat i náhradu ušlého zisku (například v situaci, kdy by se v důsledku protiprávního jednání nekonala stěžejní muzejní výstava, kterou měl kurátor samostatně připravovat).   

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách 

Povinnost k náhradě této škody vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, a když vznikl zaměstnanci při jejich vyúčtování schodek. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty je platná, pokud mezi jejími stranami byl pracovněprávní vztah. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty může být uzavřena buď samostatně, nebo může být součástí pracovní smlouvy. Lze ji sjednat i se zaměstnancem činným na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí (i) být uzavřena písemně; (ii) obsahovat závazek zaměstnance převzít odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří. Touto dohodou se zaměstnanec ujímá svěřených věcí a vzniká mu povinnost je následně vyúčtovat. Takovými hodnotami mohou být hotovost, ceniny (kolky, známky apod.), zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, a s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Klíčovým znakem svěřených hodnot, který umožňuje jejich odlišení od ostatních, je jejich určení pro obrat nebo oběh a osobní dispozice odpovědného zaměstnance s nimi po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny. Dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty tak nelze platně uzavřít například ke svěřenému motorovému vozidlu, k nářadí, které používá zaměstnanec k výkonu práce, k vybavení kanceláře, k věcem, jež zaměstnanec používá k plnění svých pracovních úkolů, protože nejde o hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu.
Schodkem (mankem) se rozumí rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a mezi údaji účetní evidence, o který je skutečný stav nižší než účetní stav. Schodek se prokazuje inventarizací. 

V praxi jsme se setkali se snahou zakotvit odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnavateli kurátorem právě prostřednictvím dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, a to v souvislosti s péčí o sbírkové předměty. Sbírkové předměty nicméně nemají povahu hodnoty svěřené zaměstnanci k vyúčtování ve smyslu ust. § 252 odst. 1 zákoníku práce a nemohou tak být způsobilým předmětem dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. Dojde-li však ke škodě na sbírkových předmětech, kterou způsobí kurátor, nelze vyloučit aplikaci obecné odpovědnosti za škodu podle ust. § 250 zákoníku práce.