Smlouvy se státem (krajem nebo obcí) mají mezi lidmi obecně pověst zlatého dolu. Ne vždy jde ale o procházku růžovým sadem a s takovými smlouvami se pojí i některé překvapivé háčky. Třeba se zveřejněním v registru smluv. Víte, kdo tuto povinnost má?
registr smluv, obecné občanské právo, Občanské právo, povinnost, zveřejnění smlouvy, úřad, úřední styk
Pokud jako podnik, podnikatel nebo podnikatelka plánujete uzavřít smlouvu se státem (nebo krajem, obcí, příspěvkovou organizací či jakoukoliv právnickou osobou, v níž má stát většinovou majetkovou účast), měli byste se mít na pozoru.
Od roku 2015 platí tzv. Zákon o registru smluv (č. 340/2015 Sb.), který ukládá povinnost zveřejnit smlouvy, které splňují určité podmínky. Tou nejdůležitější je právě pozice státu jakožto smluvní strany. Cílem zákonné úpravy je větší transparentnost a dohled veřejnosti. Jenomže co se stane, pokud smlouva zveřejněna není? A co to znamená pro Vás jakožto druhou smluvní stranu?
Ačkoliv zákon stanoví povinnost zveřejnit smlouvu v registru smluv, neříká, kdo tuto povinnost má. Jinými slovy, ačkoliv se můžete domnívat, že tuto povinnost má stát (logicky – důvodem pro zveřejnění je pozice státu jakožto smluvní strany), zákon toto výslovně neříká. A odborná literatura tento postoj sdílí.
Povinnost zveřejnit danou smlouvu tak smluvní strany defacto sdílí. Důvodem je mimo jiné i to, že případné nezveřejnění zasahuje obě strany stejným způsobem.
Pokud byste tedy spoléhali na stát, že smlouvu zveřejní, ale nestane se tak, přicházejí dalekosáhlé následky.
Zaprvé platí, že smlouva, která nebyla zveřejněna, doposud nenabyla účinnosti. To znamená, že do doby, než je smlouva v registru zveřejněna, nemá ve smluvním vztahu dlužník vůči věřiteli žádnou smluvní povinnost. Pokud by se dlužník i přesto rozhodl plnit, jednalo by se o plnění bez právního důvodu, tedy o bezdůvodné obohacení. To by si musely smluvní strany následně vypořádat.
Kromě neúčinnosti smlouvy je možným dalším následkem jejího nezveřejnění zrušení smlouvy. Nebyla-li totiž smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. K tomuto zrušení dojde i v případě, že smluvní strana neuplatní námitku neplatnosti. Stejně jako v případě absolutní neplatnosti i zde dochází ke zrušení přímo ze zákona (ex lege), nehledě na cokoliv jiného.
Ačkoliv Občanský zákoník preferuje platnost právních jednání a jejich možné zhojení, Zákon o registru smluv je speciálním předpisem, a proto má jeho úprava přednost.
Řešení je jednoduché. Jak již bylo výše zmíněno, povinnost zveřejnit smlouvu je rozdělena mezi smluvní strany. Je tedy pouze na Vás, jak se dohodnete s druhou smluvní stranou (státem) ohledně toho, kdo obstará zveřejnění této smlouvy. Dávejte si ale pozor, převzetím smluvní povinnosti uveřejnit smlouvu prostřednictvím registru smluv vzniká odpovědnost za škodu v případě, že strana svou povinnost nesplní a zveřejnění nezajistí. To může na druhou stranu sloužit jako pojistka pro případné uhrazení vzniklých škod ze strany státu.
V příloze článku najdete CHECKLIST - Co musí smlouva splňovat, aby vznikla povinnost zveřejnění v registru smluv.
JUDr. Libor Vašíček
Štěpán Vlk
Legal Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Příspěvková organizace je coby specifický samostatný typ právnické osoby je zřizována obcí, krajem nebo státem, aby naplňovala účel stanovený ve zřizovací listině. Jde sice o samostatnou právnickou osobu, ale zároveň je v mnohých aspektech zákonem sešněrována.
Zobrazit vícePrávní nauka říká, že darování je dvoustranné právní jednání, na základě kterého dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a dárce dar nebo jeho nabídku přijímá. Darování je založeno na dobrovolnosti a smluvní volnosti. Speciální úprava § 2067 občanského zákoníku však stanoví, že darování v sociálních službách je za určitých okolností neplatné. Jaké jsou důsledky a limity tohoto ustanovení?
Zobrazit vícePříspěvková organizace zprostředkovaně hospodaří s majetkem zřizovatele k naplnění účelu, ke kterému byla zřízena. V rámci této činnosti se na ni uplatní jak obecná, tak speciální zákonná úprava porušení rozpočtové kázně. Tento článek se zabývá analýzou rozdílných režimů sankcí za porušení speciální a obecné rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou územně samosprávným celkem, jakož i dostupnými moderačními a opravnými prostředky.
Zobrazit více