Nějakou verzi takového příběhu už jste určitě slyšeli: Petr a Magda spolu koupili byt. Chvíli po nastěhování ale začali ze skříní skákat (pomyslní) stavební kostlivci. Tu zatéká, tady netěsní a támhle už něco odpadlo. A prodávající? "Šéfe/Paninko, to jste si měl/a zkontrolovat při převzetí. Teď už je pozdě!" Akorát, že není. Tedy nemusí být.
Občanské právo, obecné občanské právo, občanský zákoník, stavebnictví, stavby, vady nemovitosti, nemovitosti
Skrytým vadám nemovitosti se věnuje ustanovení § 2129 občanského zákoníku. Jedná se o speciální ustanovení s jedním velmi zajímavým bodem. Ve druhém odstavci upravuje promlčecí lhůtu pro vytknutí skryté vady prodávajícímu. Uvádí se zde, že pokud prodávající namítne, že tato pětiletá lhůta uběhla, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, ledaže by prodávající o vadách v době předání nemovitosti do rukou kupujícího věděl nebo vědět mohl.
Odborná literatura skutečně uvádí, že pokud o těchto vadách prodávající věděl nebo vědět mohl, není právo kupujícího dovolat se práva ze skryté vady omezeno žádnou lhůtou.[1] Může se tedy zdát, že kupující nemá v takovém případě kam spěchat a jedná bez časového omezení.[2]
Není tomu ale úplně tak. § 2129 sice přichází s potenciálně neomezenou promlčecí lhůtou, jedná se ale o objektivní lhůtu. Standardní subjektivní promlčecí lhůta zůstává nezměněna. Jinými slovy, vady se musí uplatnit bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, jelikož subjektivní lhůta běží nehledě na objektivní. V našem případě to znamená, že objektivní neomezenou lhůtu lze využít pouze tehdy, pokud se kupující o skryté vadě dozvěděl v nedávné době, a to z důvodu nutnosti uplatnění bez zbytečného odkladu od jejího zjištění. Jedná se o jediný výklad tohoto ustanovení, který je v souladu se smyslem a účelem zákona, a který vyplývá z judikatury soudů.[3] Vylučuje se tím tak možnost, že by kupující o vadě věděl, ale jelikož jeho objektivní promlčecí lhůta nemá žádné omezení, informuje o této vadě prodávajícího až třeba za patnáct let.
Ačkoliv se tedy v § 2129 uvádí možnost neomezené objektivní promlčecí lhůty, stále je potřeba počítat se subjektivní lhůtou, kvůli které je nutné uplatnit právo ze skryté vady bez zbytečného odkladu od okamžiku, kdy se o vadě kupující dozvěděl nebo dozvědět mohl.
JUDr. Libor Vašíček
Štěpán Vlk
Legal Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
[1] KASÍK, Petr, BEDNÁŘ, Václav. § 2129 [Vady věci]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 101, marg. č. 9.
[2] TICHÝ, Luboš, PIPKOVÁ, Petra Joanna, BALARIN, Jan. § 2129 [Vady nemovitosti]. In: TICHÝ, Luboš, PIPKOVÁ, Petra Joanna, BALARIN, Jan. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 263, marg. č. 9.
[3] sp. zn. 16 C 400/2021-100, sp. zn. 14 C 297/2019-217
Příspěvková organizace je coby specifický samostatný typ právnické osoby je zřizována obcí, krajem nebo státem, aby naplňovala účel stanovený ve zřizovací listině. Jde sice o samostatnou právnickou osobu, ale zároveň je v mnohých aspektech zákonem sešněrována.
Zobrazit vícePrávní nauka říká, že darování je dvoustranné právní jednání, na základě kterého dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a dárce dar nebo jeho nabídku přijímá. Darování je založeno na dobrovolnosti a smluvní volnosti. Speciální úprava § 2067 občanského zákoníku však stanoví, že darování v sociálních službách je za určitých okolností neplatné. Jaké jsou důsledky a limity tohoto ustanovení?
Zobrazit vícePříspěvková organizace zprostředkovaně hospodaří s majetkem zřizovatele k naplnění účelu, ke kterému byla zřízena. V rámci této činnosti se na ni uplatní jak obecná, tak speciální zákonná úprava porušení rozpočtové kázně. Tento článek se zabývá analýzou rozdílných režimů sankcí za porušení speciální a obecné rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou územně samosprávným celkem, jakož i dostupnými moderačními a opravnými prostředky.
Zobrazit více