V tomto článku se zaměřujeme na to, zda lze legálním způsobem vytvořit konkurenční počítačový program s využitím principů a myšlenek původního počítačového programu tak, aniž by bylo porušeno právo autora na nedotknutelnost díla. Zdrojem naší úvahy jsou především zákonné výjimky, které toto osobnostní právo autora limitují a kdy je autor nucen „strpět“ takové zásahy do díla bez nároku na finanční protiplnění.
Počítačový program je podle českého i evropského právního řádu považován za literární autorské dílo, jelikož je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora (hovoříme o počítačovém programu původním), která je vyjádřena v objektivně vnímatelné podobě. Nejčastější podobou vyjádření počítačového programu je zdrojový či strojový kód, za určitých podmínek také jeho grafické zpracování, struktura, funkce apod. Počítačovým programem se rozumí program v jakékoliv formě, včetně programu inkorporovaného do technického vybavení (hardware). Autorská práva dělíme na osobnostní a majetková. Osobnostní práva těsně souvisejí s osobností autora a jsou tedy nepřevoditelná a trvají do smrti (či zániku právní osobnosti) autora, kdy zanikají. Po autorově smrti je však nadále chráněno autorství samo – nikdo si nesmí osobovat autorství cizího díla (vždy musí být uveden skutečný autor, je-li znám) a dílo nesmí být užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu. Mezi osobnostní práva autora patří právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo osobovat si autorství či právo na nedotknutelnost díla. Právě právo na nedotknutelnost bývá u počítačových programů největším praktickým problémem. Právo nedotknutelnosti počítačového programu v sobě totiž skrývá možnost zasahovat do počítačového programu (především tedy měnit zdrojový kód) pouze s výslovným souhlasem autora. Mezi majetková práva řadíme zejména právo na rozmnožení, pronájem, zapůjčení nebo sdělování veřejnosti. Tato práva trvají v ČR po dobu života autora a 70 let od jeho smrti. Majetková práva jsou sice nepřevoditelná, nicméně autor k nim může udělovat licence.
Existují však zákonné výjimky, u kterých, při dodržení všech zákonných parametrů, nedochází k zásahu do autorského práva, ale hovoříme o tzv. zákonné licenci. Pokud zásah splňuje podmínky stanovené výše, nenáleží autorovi licenční odměna.
Mezi tyto oprávněné zásahy patří:
Oprávněný uživatel, který počítačový program užívá, nejčastěji na základě udělené licence od autora, může počítačový program rozmnožovat, překládat, zpracovávat, upravovat či jinak měnit, je-li to nezbytné:
Termín „oprávněný uživatel“ je vykládán tak, že se může jednat i o třetí osobu, kterou oprávněný uživatel zmocnil k provedení výše uvedené úpravy.
Pokud má oprávněný uživatel k dispozici zdrojový kód, potom je oprava chyby softwaru možná podle výše uvedeného odstavce. Pokud má oprávněný uživatel přístup pouze ke strojovému kódu nebo mezikódu, potom si oprávněný uživatel může pomoci dekompilací k získání kódu v takové formě, která alespoň určitou praktickou možnost opravy chyb umožňuje.
Podmínkou je, aby vytvoření záložní rozmnoženiny bylo nezbytné k užívání počítačového programu. Jde tedy o využití počítačového programu v budoucnu, zejména v případě, kdyby byla původní rozmnoženina poškozena či zničena nebo pokud je to nutné při instalaci rozmnoženiny na nový přístroj.
Jedná se o tzv. black box analýzu, která je dovolena při zavedení počítačového programu, jeho uložení do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu. Toto výjimka vychází ze základního pravidla, že myšlenky a principy, na nichž jsou počítačové programy založeny, nejsou chráněny autorským právem. Tato metoda se zakládá na pozorování chování programu a nemanipuluje se přitom se zdrojovým kódem, ani není nijak kód jakkoli odhalován. Výsledkem této činnosti tak je ucelený obraz o způsobu práce programu a potřebných vstupních a výstupních dat. Jinak řečeno, zkoumající osoba neví nic o vnitřní logice programu, nezná jednotlivé funkce nebo konkrétní způsoby jejich implementace, stále proto musí vynaložit svoji vlastní práci a schopnosti tak, aby tyto zjištěné principy, na kterých black box analýza stojí, převedla do praxe ve formě nového fungujícího počítačového programu.
V případě, že není možné provést dekompilaci počítačového programu, je proto možné postupovat tímto způsobem.
Za tímto účelem lze rozmnožovat kód nebo překládat jeho formu při rozmnožování softwaru nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, jestliže informace potřebné k dosažení interoperability nejsou snadno a rychle dostupné.
Pokud jde o překlad počítačového programu ze strojového kódu do kódu zdrojového, opět hovoříme o dekompilaci, tu je však možné provést pouze za následujících podmínek:
Všechny výše uvedené zákonné výjimky však musí být vykládány restriktivně a zároveň mohou být užity za následujících podmínek:
S výjimkou možnosti vytvoření záložní rozmnoženiny, nelze zákonné výjimky smluvně s autorem díla vyloučit.
Reverzní inženýrství, někdy nazývané jako zpětné inženýrství, je definováno jako „proces analýzy předmětného systému s cílem identifikovat komponenty systému a jejich vzájemné vazby a/nebo vytvořit reprezentaci systému v jiné formě nebo na vyšší úrovni abstrakce“. Laicky řečeno tedy jde o zkoumání předmětu, jehož cílem je odkrýt princip jeho fungování.
K reverznímu inženýrství může dojít v následujících případech:
Z výše uvedeného vyplývá, že zákon zakazuje použití informací získaných dekompilací (odhalení zdrojového kódu) k vytvoření konkurenčního počítačového programu, jinými slovy, hovořili bychom o tzv. white box analýze. Co je však dovoleno, je využití principů a myšlenek původního počítačového programu k vytvoření nového počítačového programu (black box analýza) v případě, že takové použití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy nositele autorských práv. Jinými slovy, nový program proto nesmí využít ani část dekompilovaného programu a vyjádření (zdrojový kód) nového počítačového programu nesmí být podobné programu dekompilovanému. V případném soudním sporu, pokud by existovaly pochybnosti o tom, zda byly dotčeny nepřiměřeně oprávněné zájmy autora, se budou tyto pochybnosti vykládat ve prospěch autora. Jinými slovy, bude na oprávněném uživateli, aby prokázal, že oprávněné zájmy nebyly nepřiměřeně dotčeny. Nepřiměřený zásah může například nastat v případě, kdy oprávněný uživatel nejprve osloví třetí osobu, aniž by předtím požádal samotného autora počítačového programu. Z výše uvedeného dovozujeme, že vytvoření konkurenčního programu s využitím principů a myšlenek původního počítačového programu proto není nepřiměřeným zásahem do oprávněných zájmů nositele autorských práv. Pokud by se totiž o nepřiměřený zásah jednalo, potom by takový výklad de facto bránil hospodářské soutěži. Z praxe můžeme pochopitelně najít spousty konkurenčních počítačových programů, které jsou založeny na stejných principech a myšlenkách, a přesto k narušení autorského práva nedošlo.
Příspěvková organizace je coby specifický samostatný typ právnické osoby je zřizována obcí, krajem nebo státem, aby naplňovala účel stanovený ve zřizovací listině. Jde sice o samostatnou právnickou osobu, ale zároveň je v mnohých aspektech zákonem sešněrována.
Zobrazit vícePrávní nauka říká, že darování je dvoustranné právní jednání, na základě kterého dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a dárce dar nebo jeho nabídku přijímá. Darování je založeno na dobrovolnosti a smluvní volnosti. Speciální úprava § 2067 občanského zákoníku však stanoví, že darování v sociálních službách je za určitých okolností neplatné. Jaké jsou důsledky a limity tohoto ustanovení?
Zobrazit vícePříspěvková organizace zprostředkovaně hospodaří s majetkem zřizovatele k naplnění účelu, ke kterému byla zřízena. V rámci této činnosti se na ni uplatní jak obecná, tak speciální zákonná úprava porušení rozpočtové kázně. Tento článek se zabývá analýzou rozdílných režimů sankcí za porušení speciální a obecné rozpočtové kázně příspěvkovou organizací zřízenou územně samosprávným celkem, jakož i dostupnými moderačními a opravnými prostředky.
Zobrazit více