Od března 2020 sestavujeme a rozesíláme odpovědi na nejčastější dotazy vyvstávající v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným pro celé území České republiky. Snažíme se pomoct alespoň tím, že pomáháme věcnou formou informativních memorand zorientovat se v současné právní změti.
Aktualizace 25. února 2021 [15:48]
Podnět ke vzniku této iniciativy jsem dal 25. března 2020, tedy den poté, co vláda změnou svého postupu hodila řadu podnikatelů fakticky přes palubu, když jim znemožnila požadovat újmu vznikající jim v důsledku krizových opatření. Přesně tak se to tehdy jevilo. Podotýkám, že v ten den se vůbec nemluvilo o tom, že by snad vláda vůbec uvažovala o jakékoliv kompenzaci pro soukromý sektor. Přišlo mi docela líto, že se takto kdosi pokusil "kleknout" na podnikatele.
Každý trochu sociálně zodpovědný člověk či firma se v dobu, kdy vypukla pandemie, snažil pomoct, jak nejlépe mohl. My jsme to dělali po svém. Ačkoliv neumíme šít roušky ani vařit dobré jídlo pro záchranáře, umíme právo a dokážeme se v něm orientovat. Vyhradil jsme proto část kapacity našich právníků na to, abychom zmapovali a dali odpovědi na problémy těch, kdo dávají práci jiným. Během dvou dnů jsme vyslali do světa první informační memorandum a zanedlouho další.
Forma memorand, kterou jsme zvolili, není úplně jednoduchá pro čtení na mobilu. Ale je zase dostatečně vhodná proto, abychom mohli vše zodpovědět detailně a naše odpovědi doplnit o konkrétní doporučení a odkazy na příslušné formuláře. Právě proto zasíláme tato memoranda nejraději emailem. Máme pak jistotu, že memorandum se Vám dobře zobrazí a informace se k Vám dostanou.
K 25. únoru 2021 má řada našich tematických memorand následující části:
Mimochodem, vůbec se nemusíte bát zadat Váš pracovní email. Nehodláme Vás spamovat, nic Vám neprodáváme :-). Pokud už něco emailem zasíláme, není to častěji než 1x za měsíc a vždy se snažíme, aby v tom byla pro Vás nějaká hodnota, něco podnětného či zajímavého (doporučení, vzor atd). Navíc, kdykoliv se můžete jedním kliknutím odhlásit z dalšího mailingu od nás.
Vše, co posíláme, je zdarma a nic za to nechceme.
Přeji Vám zdraví a ať se Vám daří!
Libor Vašíček, vedoucí advokát AK Legal Partners
Nepamatuje-li na tento případ Vaše nájemní smlouva, tak přijatá krizová opatření nebudou dopadat na Vaši povinnost dále hradit nájem, i když nejste schopni v předmětu nájmu provozovat podnikatelskou činnosti. Nicméně, doporučujeme co nejdříve kontaktovat pronajímatele a pokusit se s ním domluvit na snížení nájmu po dobu trvání krizových opatření. Neukončíte-li v důsledku krizových opatření úplně činnost anebo neumožňuje-li Vám nájemní smlouvy podat výpověď z nájmu bez uvedené důvodu, nebudou krizová opatření ve většině případů ani důvodem, který by Vás sám o sobě opravňoval jednostranně ukončit nájemní smlouvu ...[vice informací emailem►]
Odpověď na tuto otázku je odvislá od důvodu, které zaměstnavatele vedou k tomu, že nemůže hradit mzdy či jejich část. V našem memorandu uvádíme některé modelové situace z pohledu zaměstnavatele. Je-li mzda určena jednostranným úkonem zaměstnavatele (vnitřní předpis, mzdový výměr), doporučujeme rovněž zvážit změnu tohoto úkonu, která povede ke snížení nákladů na zaměstnance, při současném dodržení základních pracovněprávních povinností (zákaz diskriminace, dodržení minimální mzdy, dodržení zaručené mzdy)... [vice informací emailem►]
Ano, lze ovšem velmi diplomaticky řečeno polemizovat, zda jsou tyto úlevy dostatečné či vhodně formulované. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje program Antivirus, který by měl být obdobou německého kurzarbeit. Účelem tohoto programu bude kompenzovat alespoň zčásti zaměstnavatelům, kteří jsou zasaženi opatřeními přijatými v boji proti koronaviru, náklady na mzdy... [vice informací emailem►]
Čerpání dovolené nařizuje, resp. zaměstnanci schvaluje zaměstnavatel. Zaměstnavatel proto může nařídit zaměstnanci čerpání dovolené i po dobu nouzového stavu, ale musí zároveň určenou dobu čerpání dovolené písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem. Jelikož dodržení této lhůty je v nynější situaci obtížně představitelné, nic nebrání tomu, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli okamžité čerpání dovolené ...[vice informací emailem►]
Zákoník práce obecně nezakazuje dát zaměstnanci výpověď v době trvání nouzového stavu. Zaměstnavatel však i v takovém případě musí výpověď podřadit pod zákonný důvod dle § 52 zákoníku práce, dodržet dvouměsíční výpovědní dobu a případě zaplatit zaměstnanci také odstupné. V současné situaci přichází v úvahu výpovědní důvody pro tzv. organizační změny na straně zaměstnavatele, a to z důvodu (i) rušení zaměstnavatele či jeho části, nebo (ii) přemístění zaměstnavatele či jeho části, či (iii) nadbytečnosti zaměstnance...[vice informací emailem►]
Pokud v období 30 dnů zaměstnavatel zamýšlí dát výpovědi pro organizační změny, může se dostat do režimu hromadného propouštění a mohou mu vzniknout další pracovněprávní povinnosti. Režim hromadného propouštění se aplikuje (i) na zaměstnavatele zaměstnávající od 20 do 100 zaměstnanců při propuštění alespoň 10 zaměstnanců, (ii) na zaměstnavatele zaměstnávající od 101 do 300 zaměstnanců při propuštění alespoň 10% zaměstnanců a (iii) na zaměstnavatele zaměstnávající více než 300 zaměstnanců při propuštění alespoň 30% zaměstnanců. Jiné situace nejsou z pohledu zákoníku práce považovány za hromadné propouštění...[vice informací emailem►]
Zákoník práce neobsahuje úpravu výkonu práce na dálku. Podle zákoníku práce musí být práce vykonávána na pracovišti zaměstnavatele anebo jiném dohodnutém místě. Tímto dohodnutým místem může být bydliště zaměstnance. Zaměstnavatel proto nemůže zaměstnanci nařídit práci z domova, ale práce z domova může být vykonávána pouze na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V této dohodě může být ujednán i příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci například na dostatečné internetové připojení. Pokud je bydliště zaměstnance místo výkonu práce v pracovní smlouvě, měl by být současně uzavřen dodatek k pracovní smlouvě...[vice informací emailem►]
Obsahuje-li smlouva, kterou máte uzavřenu, či obchodní podmínky, kterými jste vázáni, tzv. doložku vyšší moci, je pravděpodobné, že v důsledku současné epidemiologické situace budeme moci odložit plnění zakázky bez sankce. Tyto doložky nejsou standardizované, a proto je nutné podle každé konkrétní formulace posoudit, zda na Váš případ tato doložka dopadá. Tzv. doložky vyšší moci zpravidla naleznete na konci smluvního dokumentu, často v závěrečných ustanovení....[vice informací emailem►]
Nárok na smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění. Pokud ve smlouvě není ujednána výhrada, nemá na povinnost hradit smluvní pokutu vliv ani vyšší moc. Nicméně, v případě sporu je možné navrhnout soudu, aby nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížil, a využil tak své moderační právo...[vice informací emailem►]
Porušíte-li smlouvu a zároveň je pro tento případ ujednána smluvní pokuta, nebudete muset pravděpodobně odběrateli platit náhradu škody, protože smluvní pokuta slouží jako paušalizovaná náhrada škody. Je ovšem nutné prostudovat Vaší smlouvu, v praxi si často jedna nebo obě strany vyhrazují právo nárokovat nad rámec smluvní pokuty i náhradu škody. Je-li tato výhrada ve smlouvě učiněna, úhradou smluvní pokuty se nezprostíte povinnosti nahradit škodu vzniklou z Vašeho porušení. I když smluvní pokuta nebyla sjednána, umožňuje občanský zákoník zprostit se povinnosti k náhradě škody kvůli okolnosti vyšší moci. Musí být ovšem splněny následující všechny následující podmínky ...[vice informací emailem►]
Pro případ podstatné změny okolností občanský zákoník dává smluvní straně dotčené podstatnou změnou okolností nárok domáhat se na druhé smluvní straně obnovení jednání o smlouvě, které může vyústit v dohodu o změně smluvních podmínek, včetně prodloužení termínů anebo zrušení sankcí, a dokonce v dohodu o zrušení smlouvy. Druhá smluvní strana je v takovém případě povinná jednat v dobré víře, poctivě a konstruktivně. Nedospějí-li strany k dohodě, ať už z jakéhokoli důvodu, může kterákoliv z nich podat návrh soudu, aby obnovil rovnováhu mezi právy a povinnostmi obou smluvních stran. Soud není návrhem vázán a má široké oprávnění, jak do smluvního vztahu může zasáhnout. Soud může dokonce smlouvu k určitému dni zrušit...vice informací emailem►
Ano, v návaznosti na program Českomoravské záruční a rozvojové banky nazvaný COVID I byla prozatím do 3. dubna 2020 spuštěna podpora v rámci programu COVID II. Na rozdíl od COVID I, kdy bezúročné úvěry poskytovala podnikatelům přímo Českomoravská záruční a rozvojová banka, je COVID II nastaven tak, že úvěry poskytují komerční banky a Českomoravská záruční a rozvojová banka se za podnikatele pouze komerčním bankám zaručí na dobu až 3 let a až do výše 80 % jistiny úvěru. Výše jistiny úvěru, za který se Českomoravská záruční a rozvojová banka zaručí komerční bance, může dosahovat až 15 mil. Kč. Musí se však jednat o úvěr určený k financování provozních nákladů podniku, např. mzdy, zásoby, a nikoli investiční úvěr. O provozní úvěr je proto třeba požádat v komerční bance a o záruku pak v Českomoravské rozvojové a záruční bance. Neexistuje žádný oficiální seznam komerčních bank, které se programu COVID II účastní, ale podle prvotních informací se do něj zapojily všechny větší české banky.
Upozorňujeme ovšem, že úvěry u komerčních bank budou v rámci COVID II úročeny standardní úrokovou sazbou dané banky, avšak Českomoravská záruční a rozvojová banka poskytne podnikatelům finanční příspěvek na úhradu úroků až do výše 1 mil. Kč, čímž se úvěry komerčních bank mohou stát pro podnikatele fakticky bezúročné...[vice informací emailem►]
Přestože vláda konečně schválila základní parametry finančních příspěvků na mzdy zaměstnanců, tzv. kurzarbeit, donedávna ještě nebyly zveřejněny detaily, jak bude podpora realizována v praxi. Žádosti o kompenzace mezd je možné podávat elektronicky prostřednictvím tohoto odkazu: https://antivirus.mpsv.cz/. Kompenzace mezd by měly být zaměstnavatelům vyplaceny v řádu dnů od podání žádosti, resp. od uzavření dohody s Úřadem práce ČR a výplatou náhrad mezd zaměstnancům ze strany zaměstnavatele. Kompenzační období bylo prozatím stanoveno od 12. března 2020 do 30. dubna 2020....[vice informací emailem►]
Poslanecká sněmovna již schválila odklad plateb nájemného pro podnikatele, kteří museli v důsledku pandemie koronaviru uzavřít svoji provozovnu na základě rozhodnutí vlády. Odklad plateb nájemného by se měl týkat období do 30. června s platností od 12 března tohoto roku. Dlužné nájemné přitom bude podnikatel muset splatit do konce roku 2020, tzn. nebude se jednat o odpuštění nájemného. Ze znění zákona vyplývá, že odkladem plateb nebude nejspíše dotčen nárok pronajímatel na sankce spojené s prodlením nájemce (např. úroky z prodlení), ale pronajímatel bude pouze omezen stran oprávnění nájem vypovědět z důvodu prodlení nájemce s úhradami dle nájemní smlouvy. Nic ovšem nebude bránit pronajímateli, aby nájem vypověděl z jiného důvodu než pro prodlení nájemce s úhradami, anebo aby došlo ke skončení nájmu dohodou stran....[vice informací emailem►]
Poslanecká sněmovna schválila moratorium na splácení úvěrů a hypoték, které bude závazné pro všechny banky a nebankovní společnosti. Na základě žádosti adresované příslušné bance či nebankovní společnosti prostřednictvím internetového bankovnictví si podnikatel bude moci zvolit mezi přerušením splácení jeho úvěru na tři (do 31. července 2020) anebo šest (do 31. října 2020) měsíců bez sankce a dodatečných poplatků. O dobu přerušení se pak prodlouží celková doba pro splácení úvěru. Moratorium se bude vztahovat na úvěry poskytnuté, tedy sjednané a načerpané, před 26. březnem tohoto roku....[vice informací emailem►]
Vlajkovou lodí vlády na pomoc živnostníkům a jiným osobám samostatně výdělečné činným, např. vykonávajícím různá svobodný povolání, je program Pětadvacítka. Tento program spočívá v poskytnutí přímé finanční podpory některým zasaženým osobám samostatně výdělečně činným jednorázovou částkou ve výši 25.000 Kč, a to bez ohledu, zda je jejich podnikání hlavní či vedlejší činností (s výjimkou např. souběhu zaměstnání a podnikání na vedlejší činnosti apod.)...[vice informací emailem►]
Ne, toto zákoník práce neumožňuje. Není možné dát ani zaměstnanci podmíněnou výpověď. Se souhlasem druhé strany lze však již podanou výpověď vzít zpět...[vice informací emailem►]
Ne, nouzový stav sám o sobě nebrání tomu, aby zaměstnavatel okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem. Zaměstnavatel se ovšem musí řídit zákoníkem práce a okamžitě může zrušit pracovní poměr pouze z důvodu uvedených v zákoníku práce, zejména v případě porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnavatel ovšem nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. Samotný nouzový stav a s ním související problémy přitom nejsou samy o sobě důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru....[vice informací emailem►]
Rozhoduje vždy skutečný stav a nikoli to, co bylo, či nebylo uvedeno v dohodě o ukončení pracovního poměru. V případě sporu ohledně důvodu ukončení pracovního poměru bude na zaměstnanci, aby prokázal, že důvodem ukončení pracovního poměru byly tzv. organizační důvody na straně zaměstnavatele, což je v praxi poměrně obtížné, nejsou-li tyto důvody specifikovány přímo v dohodě o ukončení pracovního poměru. Na druhé straně současná pandemická situace může podpořit argumentaci zaměstnanců, kteří se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o ukončení pracovního poměru a požadují úhradu odstupného z důvodu ukončení pracovního poměru na základě tzv. organizačních důvodů na straně zaměstnavatele....[vice informací emailem►]
Domníváme se, že za účelem zajištění bezpečnosti a zdraví při práci může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům nosit na pracovišti po dobu výkonu práce roušku, a to zejména v provozech, kde hrozí vyšší riziko přenosu nákazy mezi zaměstnanci (např. v důsledku shlukování zaměstnanců na jednom místě, předchozího výskytu koronaviru u jiného zaměstnance apod.). Nicméně, roušky pro zaměstnance jako jiné osobní ochranné pomůcky musí zaměstnavatel zajistit na své náklady a vždy pečlivě posoudit, zda v konkrétním případě povinnost nosit roušku nemůže ohrozit bezpečnost práce jiným způsobem (např. v případě obsluhy strojů, u zaměstnanců s brýlemi apod.). Nošení roušky by měl upravit vnitřní předpis zaměstnavatele...[vice informací emailem►]
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance na pracovišti pro překážky v práci na straně zaměstnance vyjmenované v ustanovení § 191 a násl. zákoníku práce. Mezi tyto překážky patří například dočasná pracovní neschopnost zaměstnance či nařízení karantény. Překážkou v práci na straně zaměstnance ovšem není pouhá obava zaměstnance z nákazy koronavirem. Spolu s tím je ovšem nutné upozornit, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci bezpečné pracovní prostředí a vybavit ho nezbytnými osobními ochrannými prostředky tak, aby se přenos infekční choroby minimalizoval v závislosti na pracovních podmínkách konkrétního pracoviště....[vice informací emailem►]
Poslanecká sněmovna také schválila tzv. Lex Covid, který by měl po dobu trvání mimořádných opatření umožnit rozhodování orgánů právnických osob, zejména s.r.o. a a.s., s využitím technických prostředků nebo tzv. rozhodování per rollam, i když toto není podle společenské smlouvy či jiného zakladatelského dokumentu právnické osoby nyní možné. Návrh také míří do Senátu a dále k podpisu prezidenta. Doporučujeme proto sledovat ....[vice informací emailem►]
Návrh zákona Lex Covid umožňuje automatické prodloužení funkčního období volených členů orgánů právnických osob bez schválení valnou hromadou nebo jiným orgánem právnické osoby, a to na omezenou dobu. Nesouhlasící člen orgánu bude muset s automatickým prodloužením projevit písemný nesouhlasit a tento doručit právnické osobě před koncem jeho funkčního období. I tak ale budou mít členové orgánu právnické osoby právo kooptovat nového člena do doby, než zasedne valná hromada či jiný orgán právnické osoby, aby nového člena řádně zvolil....[vice informací emailem►]
Lex Covid prodlužuje lhůtu pro svolání valné hromady s.r.o. a a.s. za účelem projednání poslední účetní závěrky o 3 měsíce ode dne skončení mimořádných opatření, nejpozději do 31. prosince 2020....[vice informací emailem►]
Zákon označovaný jako Lex Covid by měl zejména (i) dočasně zamezit podávání věřitelských insolvenčních návrhů do 31. srpna 2020, (ii) odložit povinnost zejména jednatelů a členů představenstva podat na společnost, ve které působí, insolvenční návrh, zjistí-li úpadek této společnosti v důsledku pandemie koronaviru, a to na dobu 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejdéle však do 31. prosince 2020, a (iii) umožnit dlužníkům požádat insolvenční soud o ochranu před věřiteli (tzv. mimořádné moratoriu) za flexibilnějších podmínek než platí doposud....[vice informací emailem►]