"Šéfe, házím si áčko, ju?" Takhle si nejspíš omluvu za absenci zaměstnance nikdo nepředstavuje. Ale existuje jeden ještě horší způsob: absence bez omluvy. Co na to říkají zaměstnavatelé, je asi jasné. Co na to ale říká zákon? Jak se proti tomu bránit?
Existují zaměstnavatelé, které napadne, že by v rámci sledování produktivity svých pracovníků mohli (z)kontrolovat emailovou komunikaci, telefonní hovory nebo zjistit, co si v pracovní době prohlížejí na internetu. Zkrátka zda skutečně pracují a neplýtvají časem. Mají na to ale právo? A je pro to potřeba souhlas samotného zaměstnance? V příloze naleznete VZOR potvrzení o informování zaměstnance.
Nějakou verzi takového příběhu už jste určitě slyšeli: Petr a Magda spolu koupili byt. Chvíli po nastěhování ale začali ze skříní skákat (pomyslní) stavební kostlivci. Tu zatéká, tady netěsní a támhle už něco odpadlo. A prodávající? "Šéfe/Paninko, to jste si měl/a zkontrolovat při převzetí. Teď už je pozdě!" Akorát, že není. Tedy nemusí být.
Pokud máte bankovní identitu nebo datovou schránku, můžete si ušetřit cestu na CzechPoint, nervy a papír. Přichází totiž REZA (Registr zastupování). Díky, DIA!
Smlouvy se státem (krajem nebo obcí) mají mezi lidmi obecně pověst zlatého dolu. Ne vždy jde ale o procházku růžovým sadem a s takovými smlouvami se pojí i některé překvapivé háčky. Třeba se zveřejněním v registru smluv. Víte, kdo tuto povinnost má?
Žádný rozchod v životě není jednoduchý. Nejbolestivější bývá ukončení vztahu, do něhož jsme investovali spoustu času, nadšení a peněz. Rozchody se přitom dějí nejen ve vztazích, ale i v podnikání. Podnikáme-li se společníkem, vystavujeme se riziku vzájemných sporů, které nejenže negativně ovlivní společné podnikání, ale mohou vyústit v jeho nucené ukončení. Naštěstí i v patových situacích mezi akcionáři existují určité způsoby řešení.